Současná sestava pro zápasy ŽL: Barča Dohnalová Alena Navrátilová Klára Tylichová Dominika Lávičková Terezie Erbenová Míša Kroutilová Dominika Funková Růžena Slivečková Darina Ševčíková Markéta Rašková Anna Kožušková Tereza Nesvadbová Navíc pro zápasy OP žákyň: Natálie Musilová Tereza Hořavová Trenér: Zdeněk Malina KVALIFIKACE O ŹL - POSTUP ZE DRUHÉHO KOLA Dvěma zápasy prvního kola pro nás začala kvalifikace o ligu žákyň U15. Los nám nepřál ani trochu, vzhledem k tomu, že jsme dostali do skupiny silné týmy Valosunu Brno a USK. Výsledek : jedno vítězství a jedna porážka s nejhorším skóre ze všech tří družstev znamená, že se střetneme s některým týmem, který skončil v základní skupině na druhém místě. Z našich dvou zápasů byl jasně lepší ten druhý, ve kterém jsme zdolali USK rozdílem tří bodů. První zápas s Valosunem jsme sice výborně začali, vedli jsme 16:9, když hlavně Markéta byla k nezastavení, ovšem postupem času jsme začali zejména na rozehrávce vyrábět nečekané chyby a naivita v obraně rovněž nijak neprospívala. Bohužel - výkon a výsledek stál zejména na hráčkách ročníku 2000 / Markétě a Darině / a starší hráčky přispěly k našemu skóre jen ostudnými osmi /!! / body . Po přestávce jsme opět začali proti USK dobře, jakékoli střídání však naši pozici zhoršovalo a až opět Markéta ve druhé čtvrtině dokázala svými body udržet kontakt se soupeřkami. Až ve druhém poločase - tedy ve své šesté čtvrtině toho dne - se přidala konečně Barča a několik dobrých kombinací znamenalo naše vedení už o dvanáct bodů. Poslední čtvtina už byla jen o vůli .. únava klíčových hráček / Růža, Markéta, Alča, Darina / už byla velká, ale dovedli jsme ukázat i bojovné srdce a vítězství si zasloužili. Valosun - OSK 55:41 Rašková 15, Ševčíková 12, Dohnalová, Slivečková a Navrátilová po 4, Nesvadbová 2 OSK - USK 59:56 Rašková 25, Dohnalová 11, Ševčíková 10, Navrátilová 7, Slivečková 4, Erbenová 2 V baráži o ligu nám los přiřknul skoro nejvzdálenějšího soupeře - tým BK Klatovy. To, že jsme po dobrých výkonech v obou utkáních zvítězili, je příjemné, nejkvalitnější soupeři v ŽL budou ale nejméně o třídu výš. I tak ale jsme vzdor závěru sezóny viděli dvě kvalitní utkání, v tom domácím jsme byli lepší především zásluhou protiútoků, zakládaných po Barčiných doskocích, ale zlepšili jsme i obranu, totiž zbavili ji většiny naivních pokusů o laciný zisk míče. V odvetě nám to už tolik neběhalo, zato jsme docela dobře stříleli a měli po celý zápas vývoj utkání pod kontrolou tak, že mohly dost času dostat všechny přítomné hráčky. Skvělým výkonem se předvedla na závěr Růža, která byla skutečný šéfdirigent na hřišti, svůj střelecký instinkt prokázala opět Markéta, dobrý cit pro střelu a úspěšnost jsme viděli u Dariny a Barča představovala pro soupeřky opravdu velký problém jak v útoku, tak v obraně. OSK - Klatovy 86:54 Rašková 32, Ševčíková 15, Navrátilová 15, Slivečková 9, Dohnalová 8, Tylichová 4, Erbenová 3 Klatovy - OSK 50:66 Rašková 21, Slivečková 11, Ševčíková 10, Dohnalová 10, Navrátilová 8, Tylichová 2, Nesvadbová 2, Erbenová 2, Lávičková 1 HODNOCENÍ SEZÓNY A NĚKOLIK SLOV ZÁVĚREM Skončila sezóna žákyň týmu U14/U15 a je čas se poohlédnout zpět a říct si co a jak nám šlo a co případně nám nešlo. Družstvo žákyň bylo určitou výplní mezi staršími kategoriemi a nově spojenými týmy minižákyň. I samotné družstvo žákyň vzniklo z více pramenů, stejně jako Vltava nebo Labe jich mají několik. Zvláštností byl především velký počet dojíždějících hráček, čímž se do jisté míry omezil i počet možných společných tréninků. Organizace dojíždění z Lipníka však klapala víc než dobře a taky na Domču, dojíždějící z Mohelnice byl naprostý spoleh. Tým tak sice spolu trénoval jen třikrát týdně, zato prakticky neznal absence - s výjimkou nemoci nebo zranění. Potřebný počet hráček se doplnil děvčaty ročníku 2000 - i tady fungovala spolupráce velice dobře, jen ne všechny původně uvažované hráčky našly tolik chuti a zápalu pro další tréninky, takže některé, se kterými se počítalo, zůstaly jen ve " své " soutěži minižákyň, jiné se naopak v průběhu roku přidaly a troufám si říct, že ty, které trénink s žákyněmi absolvovaly, nelitovaly, protože jejich zlepšování bylo víc než viditelné. Z původního kádru nedokončily sezónu dvě hráčky - Terka Mejtská a Dorka Burešová - zvlášť u druhé jmenované to byla jednoznačně škoda a oslabení týmu, ale nikomu nemůžeme basketbal vnutit, i když nám schází. Tým se přihlásil nakonec do dvou soutěží - jednak do OP U14, později změněnému na U15 a pak také do nejnižší "české" soutěže, tedy řízené ČBF v Praze - do žákovské divize. Celkově jsme tak sehráli 44 soutěžních utkání, z nichž jen několik málo bylo " o ničem " , naprostá většina byla pro rozvoj a zkušenosti hráček jasným přínosem. Z žákovské divize jsme si odnesli poznání o basketbalu mimo Olomoucký kraj, zápasy s Jičínem, USK, Havlíčkovým Brodem byly víc než zajímavé. Dokázali jsme dokonce skupinu B žákovské divize vyhrát a postoupit tak o schůdek nahoru - do žákovské ligy, kde jsme pochopitelně už obtížně stačili na starší týmy, ale i tak si připsali dvě vítězství. V oblastním přeboru jsme odehráli dvacet zápasů a třeba právě ty poslední dva v Prostějově se kvalitou od žákovské ligy zas tak nelišily. Od prvních tréninků s týmem bylo jasné, že původní plány na herní systém a vůbec mírně pokročilejší basketbal se budou muset přepracovat. Bylo jasné, že úroveň individuálních činností není taková, aby nás neomezovala a že se musíme právě na zvýšení kvality individuálních činností / driblink, přihrávka, střelba, obrana / zaměřit. Soustavně jsme tedy na základních dovednostech pracovali a i přesto ještě rezervy zůstávají a tak nebude možné ani v budoucnu tento trend opustit. Hra slabší rukou, postavení v obraně, síla a přesnost přihrávek a pochopitelně i způsoby a kvalita zakončování - to jsou všechno věci, které je nutné dělat neustále / naše známé " dvojtakty :) " /. Snad se dá říct, že jsme udělali svou práci dobře a že provedení a kvalita základních dovedností se během roku výrazně lepšila. / v první polovině 6 trojek, ve druhé polovině jich už bylo 38 !! / - / procento úspěšnosti trestných hodů jsme zlepšili ze 44% - 1. polovina soutěží - na 48% - 2. polovina sezóny /. V žákovské divizi i v OP jsme dostali nejméně bodů ze všech týmů, což svědčí o slušné obraně. Nejvíc zápasů odehrála kapitánka Domča a Míša, ale jak už řečeno, problémy s účastí nebyly ani na tréninku ani na zápasech, přičemž bylo potěšitelné, že ve většině utkání se dostaly na hřiště vždy všechny hráčky. Samozřejmě, že se občas na někoho nedostalo, ale šlo o výjimky a to v zápasech, kdy bylo přece jen důležitejší vítězství. Takových utkání bylo naštěstí minimum. Příjemným zpestřením a jakýmsi vrcholem byl pak zájezd do Francie, kde pro všechny přibyly další čtyři zápasy - v jiném prostředí, s jinými soupeři - prostě koření, které ke každému roku patří. Můžeme tedy říct, že tým U15 prožil dobrou sezónu a pojďme se těšit na tu příští. POTVRZENÉ VÍTĚZSTVÍ Závěrečné dvojutkání v Prostějově přineslo kvalitní zápasy proti kompletnímu soupeři / nám chyběla Barča, což na doskakování bylo znát /. V prvním zápase jsme lépe začali my, ale pak přišel pokles. V obraně chybělo především uvedené doskakování, ve kterém nás domácí děvčata v modrožlutém předčila. Zato jsme dobře řešili tradiční prostějovské clony, dokonce i tak že jsme přiměli soupeřky ke změnám v útočném systému - dávaly přednost něčemu podobnému srbskému kolu. Naše útočná aktivita se začala omezovat jen na fandění Markétě případně Míše, což zase nedokázalo posouvat skóre. Vyrovnaný průběh dospěl do závěru, ve kterém nám k prodloužení chyběl jeden trestný hod. Druhý zápas naopak začaly lépe domácí a v první čtvrtině dominovaly. Naše probouzení začalo od jedenácté minuty a výrazné zlepšení zaznamenaly především dvě hráčky - Anička Kožušková přesvědčila, že umí bránit a udělat rozruch v řadách soupeřek, a to i tehdy, když jí to v útoku úplně nejde. Druhou výraznou změnou k lepšímu byla aktivita Domči, která se přestala / snad i natrvalo / bát všech možných strašidel a dovedla obejít jednu hráčku a dokonce i zakončit. Stabilní výkon podala Míša a zabíječský instinkt prokázala Markéta svými pěti body v řadě těsně před závěrem, kdy jsme definitivně získali rozhodující náskok. OP Prostějov - OSK Olomouc 53:52 Rašková 15 - 1*3, 3/2, Kroutilová 13, 3/1, Navrátilová 7 - 2/1, Funková 6 - 1/0, Slivečková 5 - 1/1, Tylichová 4- 2/2, Lávičková 2, Nesvadbová, Kožůšková, Erbenová a Ševčíková 0 OP Prostějov - OSK Olomouc 45:52 Kroutilová 17 - 11/5, Funková 12 - 2/0, Rašková 10 - 1*3, 4/3, Slivečková 4, Navrátilová 3 - 2/1, Lávičková 2, Ševčíková 2, Kožůšková 2 - 4/2, Nesvadbová, Erbenová a Tylichová 0 ZÁVĚREČNÝ VÍKEND - CHYBÍ JISKRA Poslední dvojice zápasů venku nesla v sobě jakýsi " pofrancouzský prvek ". Doznívající nebo probíhající nemoci a v každém případě spíš jen povinnost odehrát než nějakou velkou motivaci. Začátek v Javorníku s očekávaným pozdním návratem náladě nepřidal a nezvýšila ji ani sestava domácích, ve které chyběla jediná javornická basketbalistka N. Stoupalová. Ovšem zas taková formalitka to být neměla - do poločasu jsme sice jasně vedli, pak přišlo zamrznutí v obraně a hlavně v útoku a před poslední čtvrtinou byl rozdíl jen čtyři body. To jsou ty pravé chvíle pro nástup Terminátora v podobě Markéty, která svojí nebojácností a rozhodností zvedla už-už-klesající zástavu. Poslední čtvrtinu jsme odehráli přece jen soustředěněji a poté, co za domácí nastoupily nejmladší minižákyně, ztratilo utkání definitivně svůj smysl. V neděli v Krnově byl výkon mírně lepší - ostatně byl i lepší soupeř - ztrátu z prvního poločasu jsme ale už nedohnali. Panter Javorník - OSK Olomouc 35:76 Rašková 23 - 2*3, 6/3, Kroutilová 12, 4/2, Funková 12, Tylichová 6- 2/0, Nesvadbová 6, Dohnalová 5 - 2/1, Kožůšková 5 - 3/1, Slivečková 2, Lávičková 2, Erbenová 2 - 2/0 Loko Krnov - OSK Olomouc 68:54 Kroutilová 21 - 9/5, Rašková 18 -2/2, Slivečková 4, Dohnalová 3 - 10/1 !!, Funková 3 - 1*3, Ševčíková 3 - 2/1, ........................................................... Hráli jsme o Velikonocích ve Francii a takhle nám to šlo : čtěte dál stránky turnaje včetně galerie V POSLEDNÍM DOMÁCÍM ZÁPASE PŘECE JEN VÍTĚZSTVÍ Zápasem s HB Basket Praha jsme se rozloučili s domácími zápasy letošní žákovské ligy. V osmi bez skupiny " přátel bílé stopy " / Růža, Flink a Anička / jsme nastoupili proti týmu, který nás doma porazil o čtyřicet bodů. Snažili jsme se připravit se na pressink po koši, tak jak jsme v daných časových možnostech mohli a zároveň se pokoušeli o lepší komunikaci v útoku, která se dařila hlavně ve druhém poločase. Překonání pressinku se nám až na výjimky dařilo a v útoku jsme si povětšinou nepřekáželi, když k tomu přidáme hezký basketbal, který hrál pražský tým, vyšel z toho docela příjemný zážitek, umocněný dobrou střelbou z delší vzdálenosti. Slabinou byly - ostatně jako vždy - trestné hody - i když Alča udělala v technice střelby velký pokrok. Míša i Barča byly dobře bráněné a tak se čekalo, jak se prosadí či neprosadí Markéta a případně další. Naše slabiny sice byly pořád znát - slabší levá ruka / Markéta, Alča / ale ve druhém poločase jsme šli za vítězstvím, kterého jsme se nakonec dočkali OSK Olomouc - HB Basket Praha 47:41 Rašková 18 - 2*3, 4/2, Kroutilová 7 - 1*3, 2/2, Dohnalová 7 - 4/1, Navrátilová 6- 8/2, Tylichová 4, Funková 3 - 1*3, 2/0, Nesvadbová 2, Lávičková 0, NELEHKÝ BOJ S HRANICKÝMI KUŽELKAMI Zase asi budu muset titulek dovysvětlit - hrajeme U15 od září a teprve v půli března jsme si přijeli pro první konfrontaci se zónou a zrovna do Hranic. A k tomu ještě šlo o nejtvrdší zónu kroměřížského střihu ve stylu " jen si vystřel, stejně nedáš !". Hrát proti zóně bez vysoké hráčky / Barča hrála v Pardubicích / a s minižákyněmi není lehká věc, ale hráčky za organizaci hry proti zóně zasluhují bez nadsázky pochválit - zvládly pohyb skoro na jedničku a v každém útoku jsme si připravili dobrou střelu / Markéta, Růža, občas povzbuzena úspěchem mladších hráček i Domča a dokonce i Alča /. Kéž by takhle jednoduše a v podstatě úspěšně dovedly hrát proti zóně třeba naše kadetky! Svými zkušenostmi pomáhala Míša, která dovedla i občas zaskočit pod košem. Za nízkou úspěšnost střelby za tři body nemůžeme hráčky vinit - tohle opravdu není ještě basketbal pro ně, ale nic naplat, museli jsme to zkoušet, protože chodit si pro bloky od šikovné hranické pivotky nemělo valnou cenu. S útokem jsme tedy v rámci možností byli spokojeni, jen ta obrana skřípala. Jako obyčejně šlo o dvě věci - doskakování, tentokrát hlavně selhávaly ty nejmenší hráčky, které jako by čekaly na nepřítomnou Barču, že doskočí i za ně. Druhým problémem bylo řešení clon / Hranice hrály stejně jako Frýdek před týdnem nejčastěji prostou clonu směrem dolů a seběh. Předskočení ještě šlo / občas výborný zisk - Domča, Míša, Markéta / ale pohyb ke cloně ze slabé strany pořád vázne . Dva významné prvky je třeba vyzvednout - jednak Terku "Flinka", která dokázala odložit rodinný odjezd o půl dne a osmi body přispěla k našim vítězstvím a pak hru Kláry ve druhém utkání, která jakoby se v šatně polila živou vodou. Její skvělé útočné doskakování nejen že zachraňovalo nepřesné střely hráček z perimetru, ale Klára dokázala z doskočených míčů i přidávat body tak dlouho, až se stala nejlepším střelcem zápasu. Významnou pomocí jsou i technické zápisy, které už druhý víkend jsou zdrojem cenných informací o hře jednotlivých hráček i celého týmu - například, že Růženka střílí jen z levé strany to jsme nevěděli, to že bohužel střílí stále opřená o pravou nohu, to už ovšem technický zápis nezaznamená. Hranické panterky - OSK Olomouc 57:63 Kroutilová 20 - 1*3, 10/5, Rašková 15 - 3*3, Navrátilová 9 - 4/1, Funková 7 - 2/0, Erbenová 6, Slivečková 5 -1*3, Tylichová 2, Nesvadbová 0 - 2/0, Hořavová 0, Hranické panterky - OSK Olomouc 54:63 Tylichová 18 - 2/0, Kroutilová 11 - 1*3, 2/2, Funková 11 - 2/1, Rašková 8 - 3/0, Navrátilová 8 - 1/0, Slivečková 5 - 1*3, Erbenová 2, Nesvadbová 0, Hořavová 0 TRÁPENÍ OSAMĚLÉHO BĚŽCE - tak by se dalo nazvat nedělní utkání proti Havířovu. Tím osamělým běžcem byla jasně Míša, která stála zejména v útoku sama proti pětici bránících havířovských hráček, doprovázena jen fanouškovskými pohledy spoluhráček. I na ní bylo vidět jednak zklamání ze včerejších posledních osmi minut, jednak na ní byla vidět únava z toho, jak málo jí pomáhají její kolegyně na hřišti. Zase : opticky slušné - 22 proti -18 v kompletní sestavě v Havířově / dnes bylo na hřišti doslova jen torzo týmu, když chyběly zraněná Darča a nemocná Dominika, ale hlavně 4 minižákyně, hrající svá utkání v Krnově - mimochodem úspěšně !. V úvodu jsme sice dvakrát zaspali při cloně - to vážně nerozeznáme připravovanou clonu, ke které se soupeřky chystají jako na cestu kolem světa ? Pak ale už obranné kombinace vcelku fungovaly - jak předskočení, tak i dobírání clony ze slabé strany byly hrané velice slušně. Doskakování bylo zase tak na dvojku, když občas zaspala Alča - často z přemíry horlivosti. Takže s obranou by to jakž tak šlo. Horší je to s tím ... jak se to ... s útokem ! Už hodněkrát bylo řečeno, že individuální akce " z první " nefungují, o tom se přesvědčila asi třikrát Míša, když její otočku soupeřky prostě zablokovaly správným odstoupením. Útoky ve stylu pistolníků z Arizony / přihrávka a bum-prásk / - o těch nemá cenu mluvit, šlo vždy jen o odevzdání míče soupeři / Naty, Klára, občas i Míša /. Takže jedině kombinace...Tam ale vázlo skoro všechno - od postoje Barči po její postavení na hřišti, od správného proběhnutí obranou / nikoli PŘED obranou / až po odvahu k finální akci. Problém "jak stvořit tvořivost" - ten zůstává.Celkem slušně - i když stereotypně odehrála svoji roli Terka Flink, pokud ale hraje púodobně stereotypně Domča, k žádnému překvapení pro obranu nedochází. Naty a Terka H. byly / díky bohu za ně / jen na návštěvě. Alča zatím marně hledá nejen podzimní formu, ale hlavně jistotu a obratnost v těch nejzákladnějších dovednostech. OSK Olomouc - BK Havířov 40:62 Kroutilová 19 - 2*3, 10/7, Dohnalová 11 - 4/1, Navrátilová 5 - 1/1, Funková 4 - 2/2, Hořavová 1 -2/1, Tylichová, Erbenová, Musilová 0. OBRANA ... 1     ÚTOK ... 3     DOSKAKOVÁNÍ ... 2      STŘELBA ... 3 Prohrát se soupeřem o rok-dva starším rozdílem pěti bodů není ostuda, prohrát ale zápas, který jsme měli získat pro sebe, to už taková zábava není. Výše uvedené vysvědčení ukazuje na to, kde jsme zápas ztratili. Obrana tentokrát byla velice slušná / samozřejmě až na pár chyb, ale ty se stanou vždycky. O hodně jsme zlepšili doskakování, které je proti soupeři podobného typu klíčem k úspěchu. Neúspěšnou střelu si frýdecké hráčky hned tak zpět nedoskočily, zejména Barča a Míša / ale i Markéta / udělaly maximum práce v této činnosti. Míša - naše jednoznačně nejlepší hráčka - navíc ukazovala přesně, jak se vypořádat s jedinou kombinací soupeře - clonou pro hráčku s míčem. Škoda, že - zejména na začátku - jsme nedokázali vyztužit obranu ještě lépe / Markéta, Klára /. Začátek, který byl sterilní jako obvazy na chirurgické ambulanci, přece jen změnila svou aktivitou Míša , která celou první čtvrtinu útočila proti soupeřkám sama. Aktivní byla i Markéta, bohužel její výběr řešení nebyl vždycky šťastný a pokud byla faulovaná - dokáže někdy zase proměnit oba trestné hody ? nebo jí schopnost koncentrovat se vystačí vždy jen na jednu střelu ?. Tradičně nejstydlivější v útoku byla Dominika, což už pomalu přestává být zábavné, protože právě její aktivita pro hru týmu výrazně chybí. Ztracená rovněž byla Barča, která prostála v útoku větší část hry neproduktivně v dolním postavení . Z jiskry v závěru poločasu, kdy jsme téměř dotáhli desetibodové vedení soupeřek, mohl vzejít plamen, ale to bychom museli začít druhý poločas soustředěněji. Stereotypní hra doprava tím receptem opravdu nebyla. Dobrou obranou jsme se ale stále drželi na dostřel a dokázali zahrát i pár "našich" protiútoků - škoda že ne víc nebo přesněji. Na začátku poslední čtvrtiny jsme získali minimální vedení po nájezdu Míši, tím jsme se ovšem útočně vyčerpali a jednak přestali kombinovat a snažili se prosadit se jako spasitelé / Markéta /, jednak neuměli využit Barču ani k zakončení ani ke spolupráci. Ona sama toho nějakým aktivnějším pohybem také příliš nenabídla, takže naše hra se opírala jen o zbožná přání v podobě pokusů zvenku. Stále jsme ještě ale dobře bránili, soupeřky ovšem získávaly bod za bodem z trestných hodů, kterými je štědře dotovali oba hodně chybující rozhodčí. Závěrečná trojka Růži byla příjemná, ale na naší porážce nic změnit nemohla. Pokud se podíváte na střelbu, pochopíte, že s tímto rozložením bodů se opravdu vyhrává velice těžko. OSK Olomouc - BK Frýdek-Místek 45:50 Kroutilová 21 - 5/3, Slivečková 5 - 1*3, Funková 4 -2/0, Navrátilová 4, Dohnalová 3 -2/1, Rašková 3 -6/3, Kožůšková 3 - 2/1, Nesvadbová 2, Tylichová 0, KONEČNĚ ! Odvetné zápasy se Šumperkem přinesly o hodně hezčí basketbal, než zatím všechna utkání od ledna. Samozřejmě, že jde o nižší soutěž a tak se také na hru musíme dívat, ale jedna věc se konečně dostavila - dokázali jsme vytvořit pár aspoň základních kombinací. To přineslo do naší hry úplně jiný rozměr a jak Markéta, tak Růža vypadaly o mnoho desítek procent basketbalověji, než jsme doposud byli zvyklí. Dokonce obě dokázaly prostřídat svoji hru i několika nádhernými protiútokovými přihrávkami. Vedle obou rozehrávaček se pak o hodně lépe hrálo i dalším hráčkám - klíčový zvlášť ve druhém zápase bez Barči byl výkon Míši, která výborně řešila neustálé clonění soupeřek a dala návod i ostatním, které se ji sem-tam pokusily v obraně napodobit. Mnohem větší aktivitu a tím i větší přínos pro hru týmu vykazovala Anička, která se přestala maskovat a hrála odvážně jak v obraně tak v útoku. Za zmínku stojí i přesná muška Terky / Flinka /, která jakmile měla obě boty stejné, dodávalo jí to křídla. Potěšil i návrat Alči na hřiště, jenže ta po dvoutýdenní absenci přes veškerou snahu připomínala scény z filmu " Už zase skáču přes kaluže " . Celkový dojem ze hry týmu byl tedy o mnoho lepší než v prvním dvojutkání OP proti Rožnovu, o zápasech ŽL ani nemluvě. OSK Olomouc - TJ Šumperk 98:50 Dohnalová 17 - 3/1, Kroutilová 14 - 1*3, 5/3, Erbenová 12, Nesvadbová 12 - 2/0, Rašková 11 - 4/1, Slivečková 10, Kožůšková 9 -4/3, Lávičková 4, Hořavová 4 - 1/0, Navrátilová 3 -4/1, Musilová 2 OSK Olomouc - TJ Šumperk 63:43 Kroutilová 24 - 10/4, Rašková 15 - 1*3, Nesvadbová 8 - 2/0, Slivečková 6, Musilová 4, Lávičková, Hořavová a Erbenová po 2, Navrátilová 0 -2/0, Kožůšková 0 -2/0, ČERNÉ A BÍLÉ PIXELY Domácí zápas s Krnovem : Podle pravidla stanoveného někde na začátku žákovské ligy - tedy její jarní, náročnější části - a sice " bereme všechno pod třicet " bychom mohli být jakž takž spokojeni. S ohledem na dvě podzimní vítězství se stejným soupeřem však někdo možná čekal víc. Srovnávat tyto dva/tři / zápasy však dost dobře nešlo - zatímco soupeř na podzim bojoval se sestavou a jeho klíčové hráčky i se zdravotními problémy a my byli nejen kompletní, ale kompletně jsme i trénovali, na jaře tomu je právě naopak. Proti podzimní části chyběly v úterý Ála, Dorka, Darina, Klára a to, že chybějí v zápase / vzpomeňme na Alčiny protiútoky / je sice citelné, ale to, že trénujeme prakticky od Vánoc nekompletní, je znát ještě mnohem víc. Ocenění zaslouží Domča a Růža, že dorazily rovnou ze zasněženého svahu, ovšem ještě lépe by bylo si připustit, že basketbal je sport, který se hraje v zimě a s lyžováním se nemá a nebude mít nikdy rád. Na tomto faktu se sotva co kdy změní. Stejně tak jako na tom, že basketbalové soutěže / tedy ty vyšší / běží dál bez ohledu na prázdniny / podzimní, pololetní, jarní, velikonoční / nebo jak se všechny ty dny volna pro přetížené učitele jmenují. Samotný zápas přinesl málo nového ve srovnání se třemi rychle po sobě jdoucími zápasy žákovské ligy U15. Máme jen velmi málo hráček, které na tuto soutěž stačí - fyzicky, herně, výškově, věkem, zkušeností a dovedností /. Nepřekvapuje tedy, že minižákyně hrají minibasketbal a nemůžeme jim to mít v zásadě za zlé. Zatímco minibasketbal je v zásadě postaven na akcíchJEDNOTLIVCŮ, je v úrovni žákyň nutné k nim přidat i SPOLUPRÁCI. Impuls k tomu by měl přijít hlavně od starších hráček, ale zároveň nechceme tak mnoho po nejlepších minibasketbalistkách / roč. 2000 /, když si představujeme, že si nutnost spolupráce uvědomí a budou se o ni pokoušet. Základní typy spolupráce se snažíme neustále si na tréninku připomínat - přihrávka do protiútoku, hoď a běž, překřížení, případně uvolnění prostoru pro spoluhráčku nájezdem a vyhozením. Pár bílých bodů na šedočerné mapě úterního zápasu přece jen bylo, ale musíme hru mnohem víc prosvětlit, přitom ale nezapomínat na v minibasketbalu získanou - doufejme - schopnost obejít nebo aspoň se pokusit obejít jednu hráčku. Krnov nehrál zdaleka tak sofistikovaně jako Ostrava, prosazoval se hlavně útočnou aktivitou pokročilých jednotlivců, z kombinací používal hlavně clonění pro hráčku s míčem. Proto možná jsme ho dokázali na podzim dvakrát porazit, když jsme se dokázali slaběji hrajícím individualitám vyrovnat / Barča, Alča Míša / a například v rychlém protiútoku být jasně lepší. Včera jsme si ale o podobném scénáři mohli nechat jen zdát. O "obejití jedné hráčky " se pokoušela jen trojice Míša + Markéta + Růža, snaha po nějaké spolupráci však byla minimální, obě 00 řešily situace stále fakticky MINIBASKETBALOVĚ. Pár nájezdů bylo dobře zakončených, některé ale volaly po jiném způsobu, nicméně za aktivitu získávají obě hráčky pochvalu. Větší zapojení se do hry chybělo paradoxně u hráček, které " na to mají " - Domča, Anička a včera také Barča, které svůj part v zápase jen odstatovaly - jistě ne z lenosti, ale spíš z nedostatku sebedůvěry. K již proslavené větě : "já tam nedohodím", přibyla i věta "já nevím co tam mám dělat", které já osobně nerozumím, ledaže si ji překládám jako "já se bojím, že udělám chybu" . Tomu už rozumím a odpovídám, že každý udělá chybu, že každý má právo na chyby a že bez chyb není učení. A také, že - v této fázi soutěže na jedné chybě víc nebo méně tolik nesejde, zato hra na schovávanou týmu nepomůže. Tak uvidíme v sobotu. OSK Olomouc - Loko Krnov 52:82 Kroutilová 18 - 5/4, Rašková 11 - 8/5, Slivečková 11 - 1*3, 2/2, Nesvadbová 4, Dohnalová 4 - 2/0, Hořavová a Funková po 2, Erbenová 0 -4/0, Lávičková, Kožůšková, Musilová 0 JAKO ZLATOKOPOVÉ V BAHNĚ A PÍSKU ŘEKY jsme museli hledat zrníčka nejcennějšího kovu při odvetném utkání s Ostravou. Jistě, přes noc a ve spánku se těžko můžeme nějak výrazně změnit. Ale i tak - během zápasu za těžkých podmínek a pod tlakem - se přece jen dařilo objevit některé nové věci, které nám mohou pomoct při hře: jak vyhodit míč z autu a nemuset se snažit trefit spoluhráčku, jak zastavit protihráčku, která se snaží doskočit míč a dokonce se Tereza Nesvadbová dozvěděla, co znamená " salutovat ". V mnohém byl zápas podobný - hrozný začátek s nakupenými ztrátami a 12:0 pro domácí, teprve pak jedna " dvojka " Míši / škoda, že v prvním poločase poslední /. Občasné světlé momenty probleskovaly tmou beznaděje / když jsme nebyli schopni se jednoduše uvolnit pro míč pro přihrávku z autu ! / a nebo když jsme přihlíželi až šesti doskokům soupeře v jednom zátahu. Světýlka naděje představovaly občasné přihrávky do protiútoku / bohužel ne všechny chycené / nebo i ojedinělé dobré kombinace v útoku. Výborné trestné hody - aspoň, že v prvním poločase Markéta a ve druhém Míša a Barča si pro nějaký ten faul uměly dojít. Ostrava hrála v útoku pro nás "nevídané věci" s kontinuálním pohybem hráček a clonami na slabé straně a pod košem, o které jsme se pravidelně rozráželi jako lodičky o skalisko. Pořád neumíme sledovat míč a svoji hráčku a ještě k tomu další soupeřky - no a když soupeř vystřelí, změníme se z obránců na prosebnice, které obracejí oči a dlaně k nebesům a doufají, že jim do nich spadne míč. I tady musíme umět dohnat nedostatek času k procvičování větším soustředěním !! Jestliže totiž zaostáváme za hráčkami typu OSTRAVA v individuálních činnostech o 10-15%, pak v herních dovednostech a zkušenostech je to tak 80-90%. Nedá se donekonečna se omlouvat věkem / zase už nejsme tak " malí " / ani nedostatečnou předchozí praxí. Musíme zabrat především v hlavě ! SBŠ Ostrava - OSK Olomouc 89:48 Kroutilová 18 - 1*3, 5/5, Dohnalová 9 - 8/5, Rašková 8 - 6/6, Slivečková 5 - 2/1, Nesvadbová 2 - 1/0, Kožůšková 2 - 4/0, Lávičková 2, Erbenová 2, Funková 0. HORŠÍ VÝSLEDEK S LEPŠÍM TÝMEM A MÍRNĚ LEPŠÍ HRA to byl obraz sobotního utkání se SBŠ Ostrava, s týmem, který je v čele tabulky ligy sk. B. Kdyby se našel někdo, kdo by po třetí čtvrtině zhasl světla a utkání se už nedohrávalo, odcházeli bychom domů více spokojeni. Právě třetí čtvrtina / jedinou jsme vyhráli / byla totiž z naší strany nejlepší. Dokonce se podařilo probudit dvě naše nejstarší / jediné 98 / hráčky, které dokonce i ohrozily koš. Po Domčině střele to vypadalo skoro, že se všichni v hale chytí za ruce a pustí se do tance - tak mimořádná událost to byla. Ale pojďme se podívat na zápas od začátku a v celku : Bojácný začátek s několika zbytečnými ztrátami, naštěstí ani Ostravačky nebyly úplně v prvních minutách úplně soustředěné. Prvních osm bodů zařídila Barča, pak dokonce trojka Dariny nás dostala i do vedení 11:10 !. Závěr první čtvrtiny poznamenalo Darinino zranění, ale nejaktivnější naše hráčka tohoto období - Markéta - dala poslední čtyři body čtvrtiny a prohrávali jsme jen o bod. Druhá čtvrtina byla o dost horší - narůstaly ztráty po špatných uvolněních a rozdíl ve skóre se vyšplhal až na dvacet bodů. Hned první akcí třetí čtvrtiny jsme ukázali, jak na vysunutou obranu Ostravy - bez chytrosti a samozřejmě i nějaké té herní zkušenosti to nešlo. Míšino uvolnění a koš předznamenaly nejlepší úsek naší hry. Škoda, že v poslední čtvrtce jsme spadli na úroveň nejmladších minižákyň a předváděli jedno špatné uvolnění pro míč, často kombinované se špatnou přihrávkou za druhým. Závěrečná čtvrtina 5:24 s JEDINÝM košem ze hry / Anička / byla opravdu dost žalostná. Nicméně celkové hodnocení musí být vyšší než úterní tragédie. V této fázi žákovské ligy, kdy hrajeme stále se staršími týmy si říkáme pořád a pořád jednu věc : Není důležité, jaký je stav na tabuli, důležitá je kvalita naší hry. Co bylo tedy největší slabinou týmu v dnešním zápase ? Ohromující počet ztrát - k řadě míčů přišla ostravská děvčata jen náhodou, naším přičiněním a samy toho nemusely ani moc udělat. Druhou jasnou slabinou bylo doskakování, především soustředění na hráčku bez míče, lépe řečeno na ne-střelkyni, která nás často oběhla a získala míč, který podle všech pravidel měl být náš. Buďme ale zase i trochu pozitivní - vynikající dvě dlouhé přihrávky Domči do zakončení si říkaly o pochvalu, do zranění se dařilo i Darině a pokud nezmatkovala, dokázala si svoje v obraně uhrát Domča " Zombík ". Aktivní Markéta se vyvarovala zbytečností a hrála dobře - tedy v prvním poločase určitě. Jak dostat větši sebevědomí do obou rozehrávaček, to kdybychom věděli ! OSK Olomouc - SBŠ Ostrava 48:86 Dohnalová 17 - 6/3, Rašková 12 - 6/4, Funková 5 - 6/2, 1*3, Nesvadbová 4, Kroutilová 4, Kožůšková 4, Ševčíková 3 - 1*3, Tylichová, Lávičková, Erbenová, Slivečková 0. NÁŠ VÝKON PROTI JAVORNÍKU NÁM VYSTAVIL ÚČET za všechny ty nemoci a z nich plynoucí neúčasti na tréninku. Z kompletní sestavy chyběly jen Ála a Terka Erb. / a zřejmě už definitivně Dorka /, ale všechny ty nachlazeninky za poslední měsíc byly více než znát. Dá se bez větší nadsázky říct, že jsme předvedli nejslabší výkon sezóny. Družstvo hostí přitom bylo zatím nejméně zdatným soupeřem z týmů žákovské ligy, samozřejmě Nat. Stoupalová čněla nad ostatními o kilometr, ale paradoxně nás neporazila ona / přes 30 bodů, které vsítila / ale porazili jsme se sami především vlastními nepřesnostmi - můj odhad je cca 8 ztrát v každé čtvrtině, přičemž některé se systematicky opakovaly - kroky Markéty po zbytečném fintování vzduchu při zahájení driblinku nebo špatné přihrávky Domči, která ničila svoje křídla nevčasností svých akcí. Naivní " nájezdy " do obrany soupeřek, kdy už to vypadalo, jako by Růža, Markéta a Anička soutěžily v počtu obdržených " čepic " jen dokreslovaly naši marnost v útoku. Ještě v první polovině jsme sem-tam dovedli zahrát vniknutí a vyhození zakončené střelbou, odměnou nám bylo hned pět trojek za poločas ! Ve druhých dvou čtvrtinách už ale pohyb dovnitř byl jen naznačený, přihrávky přicházely pozdě a soupeřky je spolehlivě chytaly a ze snadných košů vybudovaly svůj téměř dvacetibodový náskok. Obrana nebyla o nic lepší, jen výjimečně se ukázal dobrý moment / Míša nebo Domča / - zejména hráčky bránící neškodné soupeřky, které byly na hřišti jen proto, aby byl dodržen počet pět a nepředstavovaly žádné nebezpečí se od nich svědomitě ani nehnuly, čímž nepřinášely pro týmovou obranu nic. Nalepení obránci se často navíc rozbíjeli o ty nejjednodušší clony bez míče / Terka N., Anička, Darina / a nechávaly tak soupeřky vbíhat do našeho podkošového prostoru. Časem rostla malomyslnost spolu s únavou a tak jediná, která dokázala výrazněji vzdorovat, byla zkušená Míša. Nebojácné dva koše Terky Nesv. by mohly být vzorem pro ostatní, kdyby už tou dobou nebylo po utkání OSK Olomouc - Panter Javorník 44:61 Kroutilová 15 - 3*3, Ševčíková 8 - 2*3, Rašková 7 - 1*3, Dohnalová 6, Nesvadbová 4, Kožůšková a Slivečková 2, Funková, Tylichová, Lávičková 0. OSTRAVSKÉ TORNÁDO V neděli odpoledne jsme se sešli bez šesti hráček / Barča, Růža, Dorka, Klára, Domča L., Terka E. / k odvetným zápasům OP s Ostravou. Při zápasech proti Ostravě je vždycky otázka, kdo a v jaké sestavě přijede. Družstvo má na soupisce 24 hráček / 1998-2000 / mnoho z nich je na několika soupiskách najednou a hraje žákovské ligy. Tomu odpovídal i herní projev s patřičnou agresivitou, důrazem ve hře 1-1 a snahou po rychlém protiútoku, ale i poměrně dobře zvládnutý organizovaný pohyb v útoku, kde jedna druhé nezavazela. Fakticky na tři hodiny ovládly tělocvičnu a my jsme se jen místy pokoušeli odolat. Receptem bylo příliš nedriblovat a pokoušet se překonat důrazný ostravský pressink dobrou dlouhou přihrávkou. Bohužel naše přihrávky byly jen místy dlouhé a ještě méně dobré. Stále neumíme přihrát ne tam, kde hráčka právě je, ale tam, kam v následující vteřině nebo dvou doběhne. A do toho přicházejí naše psychické zábrany, protože my " tam nedohodíme ". Stejně tak bylo těžké pochopit nebo se vypořádat s tím, že přes vysoké hráčky nemůžeme přihrávat z jejich bezprostřední blízkosti vrchem přes jejich ruce. Buď jsme nedriblovali vůbec nebo zase mnoho a naráželi tak do dalších dobíhajících obránců. V malém prostoru jako by jich bylo šest a víc. Ale byly i světlé okamžiky - v úvodu prvního utkání představovala kvalitu v útoku Markéta, ve druhém poločase se ukázala svou nebojácností i Terka Hořavová. Domča byla na rozehrávce opuštěná, ale vzdorovala statečně, dokud jí mentální síly stačily. Míša nás držela ve třetí čtvrtině prvního zápasu střelbou, schytala hodně ran a končila při ne úplném zdraví dost vyčerpaná. Stejně i Alča, kterou jako obyčejně srážely její trestné hody / 14/2 /, nakonec ale zvlášť ve druhém utkání svůj bodový podíl dosáhla. Žádná z hráček si nezaslouží snadnou kritiku, především si musíme uvědomit, že hrají a dělají to, co jsme je všichni naučili a dělají to tak, jak jsme je to naučili. Ať se to týká střelby nebo zakončení dvojtaktu nebo postavení v obraně a také i ty nejzákladnější dovednosti jako je prosté chycení míče nebo jeho odhození na velkou vzdálenost. OSK Olomouc - SBŠ Ostrava 60:86 Hořavová 15 - 10/3 - katastrofální technika střelby !! , Rašková 13 - 4/3, Navrátilová 13 - 5/1 , Kroutilová 8 - 6/4, Ševčíková 5 - 1*3, Funková 4, Kožůšková 2 -2/0, Nesvadbová, Musilová 0 OSK Olomouc - SBŠ Ostrava 61:101 Kroutilová 19 - 2*3, 2/1, Navrátilová 19 - 9/1, Ševčíková 5 - 1*3, Funková 4 - 4/0, Rašková 4 - 2/2, Kožůšková 4 -2/0, Hořavová 4 -1/0, Nesvadbová 2, Musilová 0 ZNOVU PO ČTYŘECH MĚSÍCÍCH JSME BRUSLILI na hale v Jenči, kde jsme se střetli s lepším výběrem spojených sil klubů USK Praha a HB Basket Praha. Popravdě zřetelný rozdíl byl viditelný hned při rozcvičování - ve výšce, hmotnosti, věku a při hře pak i ve zkušenostech a kvalitě provedení jednotlivých činností. Možná byl rozdíl i v adaptaci na hodně speciální povrch, na ten se ale nebudeme vymlouvat - klouzalo to všem - jen je možné, že domácí to měli líp vychytané. Hned v první čtvrtině bylo jasno a naše předsevzetí, že " bereme vše co je pod třicet " se ukázalo jako málo reálné. Trpěli jsme hlavně nedostatkem sebevědomí, kromě toho jsme byli logicky pomalejší v reakcích a méně důrazní při soubojích " tělo na tělo ". Nicméně - výsledek vypadá hrozivěji než místy předvedená hra. Zejména mladší hráčky si nedělaly vrásky z věku soupeřek, dokázaly je párkrát obrat o míč / Anička, Markéta /, ještě kdyby to zakončení bylo lepší. Barča bojovala a svoje si uskákala, na Míše bylo vidět, že jí podlaha dělá velké problémy - aspoň že proměňovala trestné hody. Domča, kdyby nevypadala tak vystrašeně, hrála by o polovinu lépe. Jen zase stará bolest - jedna střela za zápas stačit nebude - zatím to není zařízeno tak, že by míče skákaly do koše samy - musí se jim pomoct. Ve druhé polovině měla pár sympatických momentů Terka Flink a docela s přehledem hrála i Růža. Jen škoda, že poslední dvě minuty jsme se zase sypali jako sůl na dálnici D1 po cestě domů. Více přehledu se od zkušených hráček přece jen čekalo. Takhle ke stovce v našem koši moc nechybělo. HB Basket - OSK Olomouc 97:47 Kroutilová 17 - 10/9, Dohnalová 12 - 7/6, Rašková 7 - 1*3, Erbenová 3 - 2/1, Funková, Tylichová, Slivečková po 2, Navrátilová 2 - 6/0, Kožůšková 0 - 2/0, Lávičková 0 ZASE TEN ROŽNOV ... aneb dvojtaktové trápení v prvních odvetných dvojzápasech. Naše vítězství bylo z kategorie povinných a bylo by ještě hezčí, kdybychom v každém ze dvou utkání nezahodili - střízlivě měřeno - dvacet jasných " šoupáků ". Pojďme si říct jedno: v basketbalu jsou dvě situace, kdy se koš dát musí skoro vždycky - z dvojtaktu bez obrany a z trestného hodu. Samozřejmě, že žádný hráč ani hráčka nejsou stroje a 100% úspěšnost neexistuje, ale přece jen - když šly rožnovské hráčky do koše dvojtaktem, tak ho proměnily / a k tomu ještě řadu dalších spíš náhodných střel /, pokud jsme šli na koš my, proměnili jsme jen někdy a někteří dokonce málokdy. Zápasy jinak neměly vyšší tempo ani náboj - střídali jsme po pětkách a proti hodně ustoupené obraně soupeřek jsme při hře do plných nemohli dělat téměř nic, než jen střílet. V obraně jsme nezačali moc dobře, ale časem přece jen doskakování zlepšili a sem tam přidali i prostý zisk / Anička, Markéta /. Pro lepší úspěšnost střelby ze střední, případně delší vzdálenosti nám stále chybí pevnější návyky v postoji a držení míče, především práce nohou, které, i když se to nezdá, jsou pro úspěšnost střelby rozhodující. Proto třeba Míša dá čtyři trojky - ne proto že je starší - a proto některé naše hráčky stále vypadají, že jsou šťastné, že na koš vůbec dohodily. Nejde ale o sílu, ale právě jen a jen o postoj a práci prstů a to vyžaduje trénink a trénink. Ovšem trénink podpořený vnímavostí, ne jen pasivně přijímaný. Pokud to zvládneme, uděláme z mnoha hráček úspěšné střelce, tak jako se úspěšnými střelkyněmi staly jejich předchůdkyně ve starších týmech. OSK Olomouc - Rožnov p.R. 65:40 Kroutilová 16 - 8/6, Funková 10 - 6/4, Tylichová 8, Dohnalová 7 - 2/1, Rašková 6 - 1*3, 2/1, Erbenová 4, Nesvadbová 4 - 2/2, Navrátilová 4, Slivečková 3 - 2/1, Lávičková 2, Kožůšková 1 -2/1 OSK Olomouc - Rožnov p.R. 75:38 Kroutilová 33 - 4*3, 8/5, Dohnalová 10 - 11/6, Rašková 9 -3/1, Kožůšková 6, Tylichová a Lávičková 4, Funková 4 - 2/2, Slivečková 2, Nesvadbová 1 -2/1, Erbenová 0, VE VYŠŠÍM LEVELU - PODSTATNĚ TVRDŠÍ CHLEBA Poprvé jsme se představili v soutěži, která bude náročnější a těžší, ale zase v soutěži, ve které se můžeme věnovat jen a jen sami sobě, nestarat se příliš o výsledek, ale víc o vlastní projev a úroveň basketbalových dovedností. Tohle jsme si řekli před zápasem v Havířově. Zatímco po prvním utkání jsme mohli být s naším výkonem spokojeni a přes porážku neměli důvod klopit hlavy, v neděli jsme z vlastních dovedností propadli a až na výjimky / Míša / hráli hodně pod úroveň. Ne jen pod úroveň soutěže, ale hlavně pod úroveň vlastní. Každému družstvu se může stát, že hraje špatně, každému hráči se může stát, že se mu nedaří, ovšem ne každý je připraven se z vlastního nezdaru poučit - to se ukázalo už v šatně po nedělním zápase. Sobotní utkání jsme odehráli velice slušně, snad kromě třetí čtvrtiny, kdy jsme se nestíhali vracet a chytat tak protiútoky soupeřek. Zvláštní pochvalu za přístup a v podstatě i za hru zaslouží Markéta, která odehrála dvě nelehká utkání za U13 v Bruntále, poobědvala doma a hodinku si schrupla, než vyrazila odpoledne do Havířova. Tohle oceňuji a beru. Nositelkami výkonu byly především Míša, Barča - byť z některých zakončení se točila hlava, Ála a Domča. Slušně zvládla svoji rozehrávačskou úlohu i Růža, spolu s Domčou si musejí uvědomit, že " čím jednodušeji, tím účinněji ". BK Havířov - OSK Olomouc 70:52 / 14:14, 28:26, 55:40 / Navrátilová 15 / 1*3, 2/0 /, Funková 12 / 2*3 /, Kroutilová 10 - 2/2, Dohnalová 7 - 2/1, Rašková 4, Slivečková 2, Burešová 2, Tylichová a Lávičková 0. Nedělní ráno bylo kalné a stejně zamlžený, ospalý a nehezký byl i náš výkon a vlastně i celý zápas. Vzhledem k věkové a výškové převaze soupeřek se dalo čekat, že se bude rozhodovat pod koši, což se také stalo. Zatímco my jsme se dostávali do zakončení spíš náhodně, soupeřky si povětšinou první neúspěšnou střelu doskočily a zakončily napodruhé. Náš protiútok se vytratil - nebylo totiž s čím běžet. K tomu jsme přidali odhadem 40% ztrát, často tím nejnaivnějším způsobem. Občasné záseky při střelbě zpod koše už jen dotvářely mizérii našeho zatím suverénně nejhoršího výkonu v sezóně. Z pomyslných pěti možných hvězdiček za hodnocení získala Míša 4, Barča a Domča tak dvě, Růža jednu a na zbytek nevyšla ani jediná. Domácí hráčky bez větších problémů odhalily naši jednorukost a likvidovaly jeden dětský pokus o nájezd za druhým. Jak řečeno, bude záležet na každé hráčce, jaké ponaučení si ze svého výkonu pro trénink vezme. BK Frýdek-Místek - OSK Olomouc 64:33 / 16:10, 35:22, 49:31 / Kroutilová 18 - 2/2, Dohnalová 5 - 8/3 !!, Navrátilová 4 - 5/2 , Funková 4, Rašková 2, Slivečková, Burešová, Tylichová a Lávičková 0. ZADNÍM SCHODIŠTĚM O PATRO VÝŠ Tak tenhle nebo podobný titulek jsme si připravoval už dlouho - nějak od odvetného zápasu s Krnovem. Přestože jsme zpočátku na žádné postupování nepomýšleli / a ani na to nevypadali :-) /, zhruba od dvojzápasu s Krnovem jsme si začali uvědomovat, že hrajeme vlastně o opožděný postup do žákovské ligy U15, tedy o patro výš, než kam jsme chtěli ještě v oslabené " OSK " sestavě v květnu 2012. Tak teď tam jsme a bude na nás, jak si s tím poradíme. Nedělní zápas moc k popisování nebyl - ještě tak v prvním poločase jsme občas běhali, ale pak už se nám / i soupeřům / chtělo čím dál míň. Z toho pohledu je vlastně dobře, že takové zápasy nemusíme znovu na jaře opakovat. Ale vymlouvat se na nekvalitu soupeře by bylo laciné, měli bychom přece jen mít svoji úroveň, pod kterou nebudeme klesat. Drobné zdravotní potíže bránily většímu zapojení Alči, dobrý zápas odehrála Markéta, která se v útoku našla, dost prostoru dostaly i Domča L. a Terka - obě ho slušně využily. Klára opět dobře doskakovala v obraně, jen ten útok by chtěl více obratnosti. OSK Olomouc - BA Sparta Praha 72:42 / 19:14, 40:22, 56:33 / Kroutilová 16 - 6/2, Rašková 14, Funková 10, Tylichová 9 - 4/3, Burešová 7 - 4/1, Erbenová 6, Lávičková 6 - 2/0, Dohnalová 4, Slivečková, Kožůšková, Navrátilová 0 - 2/0 S JISTOTOU A BEZ PROBLÉMŮ ..jsme si poradili s nevyzpytatelným USK. Připomeňme, si jen, že v Praze jsme vyhráli rozdílem pouhých několika bodů a že USK před měsícem porazil Havlíčkův Brod více než o dvacet. V sobotním utkání jsme ale byli pány na hřišti a od prvních minut šli za vítězstvím. Klíčem k výhře byla - jak jinak - obrana. Hned v první čtvrtině jsem ubránili několikrát 24 sekund útoku soupeře a ani pak jsme nepolevovali v pozornosti, jen to rozeznání silné a slabé strany nám ještě nejde vždycky tak, jak bychom chtěli. Zato doskakování bylo opravdu dobré, bylo vidět že jsme se mu věnovali a že si hráčky také na tuhle činnost dobře vzpomínaly. Právě obranné doskakování - přesněji řečeno nedoskakování - bylo jednou z příčin pražských problémů. Jak Míša, tak i Barča měly svoje soupeřky pod kontrolou a pokud hráčky USK neproměnily první střelecký pokus, k dalšímu se už nedostaly. I směrem dopředu to šlo dobře - tradičního tahouna protiútoků Alču doplňovaly i ostatní, ve druhém poločase například velmi dobře Terka. Od rozehrávaček to chce pořád víc rozhodnosti a sebedůvěry, drzosti a také síly. Protiútoky " coast to coast " jsou sice efektní, ale přece jen pomalé a berou více sil, než rychlá přihrávková kombinace. Pár jsme jich předvedli ve druhém poločase a opravdu volaly po potlesku. Sem-tam se zablesklo i při střelbě zvenku / Markéta, Růža i Domča /. Nakonec si zahrály všechny hráčky a zavládla příjemná atmosféra spokojenosti. OSK Olomouc - USK Praha 74:35 / 19:4, 35:12, 57:24 / Kroutilová 18 - 5/4, Navrátilová 15 -4/3, Dohnalová 10 - 6/2, Funková 10, Rašková 6 - 1*3,3/1, Tylichová 4, Slivečková 4, Lávičková 2, Erbenová 0 NEJPRVE ANDANTE, PAK MÍRNĚ CRESCENDO Že by první poločasy nebyly nic pro nás ? Hodně rychle bychom měli od téhle myšlenky upustit, protože by se brzy nemusel podobný přístup vyplatit. V krásně rozsvícené tělocvičně na Stupkově ulici - konečně ! - jsme se zahřívali opravdu hodně pomalu, jednak v obraně a jednak - jak je pro nás typické - v proměňování dvojtaktů a vůbec těch snadných příležitostí. Když ono se to tak hezky střílí dvěma rukama nebo od sebe pryč ! Jako by ochlazení venku se přeneslo až na naše ruce a nohy - téměř bez protiútoku, v postupném útoku jsme neohrozili koš ani pohledem a tak až v šesté minutě padly první dva naše koše ze hry - příznačně střelami z větší vzdálenosti / Růža a Domča Láv. /. Celý poločas pokračoval v ospalém duchu a na konci prvních dvaceti minut soupeřky vedly o dva body. Naštěstí jsme se na začátku třetí čtvrtiny dokázali odrazit od obrany - několik agresivnějších zásahů přimělo soupeřky k chybám a pokud jsme si uvědomili roli druhé linie, která má za úkol " dobírat " hráčky, které zůstávají při pokusech o zdvojení volné / Barča / - byl pohled na naši hru už veselejší. Třetí čtvrtina nakonec rozhodla o vítězství a v poslední čtvrtině už jsme navyšovali až na / téměř nezasloužený, resp. neodpovídající průběhu / čtyřicetibodový rozdíl ve skóre. Druhé utkání bylo - jak je tomu často v soutěžích OP - už jen " povinné . Hosté neměli tolik hráček, aby mohli konkurovat našemu střídání a tak jme od počátku byli o dost vepředu a mírně zakolísali jen ve třetí čtvrtině, kdy jsme se na chvíli vrátili k našemu tradičnímu lehkovážnému pojetí dvojtaktu a střelby vůbec. Pochvala je tedy za zmátožení se po hodně nevýrazném poločasu, několik dobrých posunů v obraně a o pár procent i větší odhodlanost ke střelbě / Dorka, Růža / z delší vzdálenosti. Za oba proměněné trestné hody budeme ale muset vypsat nějakou odměnu / Kinder Pinguin ? :-) / . OSK Olomouc - Hranické panterky 92:50 / 22:19, 33:35, 55:43 / Dohnalová 17 - 11/7, Rašková 16, Navrátilová 15 - 11/7, Tylichová 15 - 1/1, Slivečková 12, Burešová 7 -2/1, Funková 3 -2/1, Lávičková 3 -2/1, Kožůšková 2, Erbenová 1 -4/1, Poulíčková 1 -2/1, Ševčíková 0 OSK Olomouc - Hranické panterky 100:38 / 28:8, 55:16, 72:26 / Navrátilová 18, Burešová 16, Kroutilová 14 -7/4, Slivečková 9 - 1*3, Funková 9 - 2/1, Tylichová 7 - 2/1, Dohnalová 6 - 2/2, Ševčíková 6 - 7/4, Rašková 6 - 4/0, Lávičková 4, Kožůšková 3 -2/1, Poulíčková 2 RUB A LÍC aneb I TAKOVÝ JE BASKETBAL Jako titulek lze použít cokoli, co vyjadřuje ten největší rozpor, jak si jen lze představit / oheň a voda, dudy a nebe .. /. Zápas v Havlíčkově Brodě byl ilustrací přesně takového rozporu, byl to zápas, jaký se čas od času přihodí, někdy tak a jindy jinak. Přál bych každému trenérovi, aby zažil aspoň někdy takový zápas s průběhem jaký byl v sobotu k vidění. Poločas byl tak tragický, jak jen mohl být. Jen první akce Míša-Barča stála za to, zbytek poločasu byl trápením - kombinace ztrát a nepřesností v zakončení nás srážela hlouběji a hlouběji - i psychicky. Bojácnost nebo prostě jen zabržděnost vedla ke ztrátám z kategorie 2002 - přihrávky přímo do rukou soupeře - a stále se opakující chyby v technice zakončování / bohužel v tréninku nás tyto kiksy příliš nestresují / dávaly křídla domácím, kteří si sice pomáhali tu zónovým pressinkem, tu nacvičenými kombinacemi spojenými s clonami, ale ani jedno ani druhé by neznamenalo samo o sobě nic. Na pressink se dá zvyknout a pokud jsme si připomněli odstupování ze slabé strany / výborně Míša / neměli jsme ani s cloněním tolik práce jako sami se sebou v situacích, kdy jsme šli 2-1 nebo 3-1. Po dvaceti minutách tedy minus 16 bodů a žádné světlo na konci tunelu... Do druhého poločasu jsme šli ve stejné sestavě jako na začátek utkání, dostali sice hned koš, ale pak se udála změna, která přišla pro všechny v hale dost nečekaně / včetně trenéra domácích, který už snad také viděl získané dva body /. Jeden-dva nájezdy domácí ústřední hráčky skončily na blocích Barči a na obraně Míši a dokázali jsme hned dopravit míč na vyrážející Alču, která byla ve druhém poločase jiskrou, ze které vzešel plamen pozdějšího vítězství. Své série přidaly i Míša po vybojovaných míčích ve skrumážích na útočné polovině a také Domča, která byla skutečným faktorem X tohoto utkání. Své dva nájezdy do zahuštěné obrany proměnila se štěstím i Darča a tak, i když jsme inkasovali s klaksonem dva body, po třetí čtvrtině jsme byli nejen zpátky v zápase, ale dokonce vedli o koš. Poslední čtvrtina se dá popsat jako Staníčková / Havl.Brod / - proti trestným hodům OSK. Domácí hráčka dala všech dvanáct bodů svého týmu v této čtvrtině a dokonce po našich dvou zbytečných ztrátách na krátko vrátila vedení na stranu děvčat ve žlutém - 62:58. Naštěstí pro nás Dorka dokázala proměnit míč, který k ní doputoval po několika odrazech a snížit a pak - světe div se !! - vystřelila Domča dvojku !!. Zbytek zápasu už byl monotónní - naše trestné hody - jeden úspěšný - útočný doskok a driblink a čekání na další faul. Alča a hlavně Barča proměňovaly vždy aspoň ten jeden a navyšovaly tak bod po bodu vedení, které konsternovaný soupeř už nedokázal nijak ohrozit. TJ Havlíčkův Brod - OSK Olomouc 62:69 / 18:12, 40:24, 50:52 / Navrátilová 15 - 13/3, Dohnalová 14 - 8/6, Fuková 13 - 2/1, Kroutilová 11 - 2/1, Burešová 7 -2/1, Ševčíková 7 - 1*3, Tylichová 2 K PRVNÍ PORÁŽCE MOC NESCHÁZELO .. ..v hlavách se nám totiž usadila myšlenka, že bude stačit dát si jednu ruku do kapsy a ta druhá nám bude stačit. Soupeřky se ovšem nesešly proto, aby poslušně odevzdaly zápas do našich rukou, ale hrály a hrály dobře. Jejich clony nám přece jen dělaly problémy, řešení těchto obranných kombinací je u nás teprve v začátcích. Naše představy o střídání v pětkách k žádnému výraznému vedení nevedlo, naopak jsme neproměňovali dvojtakty a střely zpod koše / kdo chce, může si přečíst hodnocení zápasů v Rožnově /. Ojedinělé dobré akce, především protiútoky nestačily vyrovnávat problematické okamžiky v obraně. Slavili jsme sice první trojku v soutěži - Růža - / nakonec svou přidala i Darča a Míša /, ale domácí osobnosti H+H / Hegrová a Hanáková / všechny útoky statečně vracely. Nakonec v poslední čtvrtině jsme museli sestavu zredukovat a přece jen zlepšení hry vybudovalo jedenáctibodový náskok minut a půl před koncem, když hlavní podíl na něm měla přesná střelba Míši. Závěrečné vteřiny si však nedají za rámeček obě naše rozehrávačky, po jejich ztrátách jsme prohráli závěr 0:7. Zaplať pánbůh za konec zápasu... Ve druhém zápase jsme si konečně vytáhli z kapes obě ruce, zabrali jsme lépe v obraně a rozběhli jsme s přesnějšími přihrávkami i zakončením dopředu. K jednoznačnému vítězství pak přispěla i únava domácích a přece jen širší kádr našeho týmu. Za zmínku stojí přece jen pár dobrých řešení clon, které ukázaly ty zkušenější : Barča, Míša, Domča. Famózní přihrávka Domči v poslední minutě do protiútoku snad konečně rozbila tu zeď nářků typu : " nejde to ", " nedohodím tam ". TJ Šumperk - OSK Olomouc 57:61 / 12:12, 21:30, 44:42 / Kroutilová 19 - 8/7, Dohnalová 13- 14/5, Navrátilová 9 - 6/3, Funková 7 - 2/1, Slivečková 5 - 1*3, Tylichová 4, Burešová 2 -2/0, Mejtská 2 -2/2, Ševčíková 2/0, TJ Šumperk - OSK Olomouc 37:86 / 6:20, 18:38, 25:67 / Kroutilová 16 - 1*3, 1/1, Tylichová 10, Dohnalová 10 - 5/2, Burešová 9 - 2/1, Slivečková 9 - 2/1, Ševčíková 9 - 1*3, 2/0, Navrátilová 8 - 4/2, Funková 6 , Lávičková 5 -2/1, Erbenová 4 dvě ruce jsou lepší než jedna ? ... pokud se držíte zábradlí, tak ano, pokud střílíte z dvojtaktu tak ..výsledky byly k vidění v sobotu KAŽDÁ SÉRIE JEDNOU KONČÍ Ta naše skončila v neděli odpoledne v jičínské hale, no a co ? :-). Zápas s kompletním / na rozdíl od včerejška / a namotivovaným soupeřem / i přes bájení pana trenéra, že pro Jičín bude lepší nepostoupit / byl možností srovnat si, jak jsme pokročili v učivu od našeho prvního vzájemného zápasu. Řekl bych, že ve věcech, na které jsme se zaměřili, jsme se podstatně zlepšili - obrana, doskakování, rychlý protiútok. Ovšem soupeř pochopitelně také trénuje a jde dopředu a marná sláva, svůj náskok si zatím podržel hlavně ve střelbě a organizaci útoku. S tímto viděním není žádné neštěstí, že jsme nedokázali zvítězit, i když jsme k tomu neměli daleko. Výborný začátek, kdy jsme ubránili nejlepší hráčku domácích, dokázali doskakovat a měli dost šancí na výraznější náskok než jen 9:0, bohužel několik jasných dvojtaktů skončilo jen na obroučce. Pak se hra trochu vyrovnala a nám nastaly první těžkosti v podobě tradičních osobních chyb Domči, snaha zapojit do hry další rozehrávačky vedla bohužel jen ke ztrátám - jednak nedůrazností, jednak špatným uvolňováním pro přihrávku. V 17. minutě poprvé vedli domácí o jeden bod. Naštěstí Míša / 4 body / a Darina / koš / získaly vedení opět na naši stranu. Druhý poločas byl zarámovaný střelami domácích ze vzdáleností, ve kterých naše hráčky na koš ani nedohlédnou - trojka + dlouhá dvojka jedné hráčky vyrovnala skóre, od té doby byly domácí lepší a my jsme se snažili už jen držet krok. Ve 30.minutě / po předchozích 4 neúspěšných týmových trestných hodech !! / ještě Ála vyrovnala nebojácným zakončením. Ve 36. minutě už jsme prohrávali o devět, tehdy domácí trenér prostřídal a my také. Až teď naše hráčky ožily a dokázaly zápas téměř zdramatizovat. Zpětné prostřídání domácích málem naši živou vodu nezastavilo, ale zápas definitvně ukončila opět dlouhá dvojka domácích - stylově o desku. BC Jičín - OSK Olomouc 52:49 / 8:16, 20:25, 36:36 / Burešová 10 - 2/0, Kroutilová 10- 8/4, Dohnalová 9 - 2/1, Navrátilová 8 - 6/2, Ševčíková 6, Funková 2 - 2/0, Tylichová 2, Slivečková 2 POZVOLNÉ PROBOUZENÍ PROTI PARDUBICÍM Právě proti Pardubicím přišlo předem připravené půlení party .. no, na delší aliteraci už nemám - zkrátka nechali jsem doma 00, které hrály těžká utkání proti Krnovu a odjeli do Pardubic jen v osmi hráčkách. Domácí naopak posílili několika hráčkami z "áčka " , což ale bylo jen dobře, protože utkání bylo docela kvalitní a nedostali jsme nic zadarmo. Po vyrovnané první čtvrtině jsme odrazili nápor hráček v bílém a snažili se zpřesnit průběh protiútoků, což se ve spojení s větším soustředěním na obranu vyplácelo. Totálním propadákem celého zápasu byly trestné hody, kdy kromě Míši nedokázala žádná hráčka trefit aspoň jednou. Odmyslíme si vliv nezvyklého míče a musíme zapracovat na technice, soustředění i objemu střelby. Nakonec se zápas dohrával od 30.minuty v klidu, byť nám pardubická děvčata úplně odpočinout nedala, díky jim za to, spánek na vavřínech je totiž sice slastný, ale výkonům neprospívá. Studánka Pardubice - OSK Olomouc 44:71 / 18:18, 26:33, 34:51 / Kroutilová 23- 8/5, Dohnalová 22 - 5/0, Navrátilová 10- 4/0, Funková 8 - 2/0, Lávičková 4 - 2/0, Burešová 2 - 2/0, Tylichová 2 MÁLO PROSTORU ? BUĎ RYCHLEJŠÍ !! Nadpis se pořídí lehce, ale je potřeba dodat, že k samotné rychlosti, lépe řečeno před ni je potřeba dostat rozhodnost a předvídavost a ta roste se zkušeností, takže nestačí se jen rozhodnout být rychlejší, ale hráčka se k tomu musí propracovat - i neúspěchy. Poněkud zmatený úvod patří samozřejmě k malému prostoru v tělocvičně na ZŠ Stupkova, který je jaký je a pro nás i pro soupeřky stejný, ale naší hře, postavené na rychlosti v pohybu dopředu, příliš nevyhovoval. Než jsme se rozhodli přihrát či nepřihrát, narazila běžící hráčka do stěny - obrazně - a přihrávat nebylo kam. Malý prostor tak kladl obrovské nároky na rychlost rozhodování a předvídavost rozehrávaček a tam se pořád pohybujeme v kategorii mírně pokročilých - i když rozdíl prý - srovnávaný těmi, kdo si pamatují loňský projev, je značný. Doufejme. Soupeřky přijely v lehce namíchané sestavě - ovšem psychicky nahoře po včerejších vítězstvích U13 nad našimi děvčaty a podpořené i hráčkami s vyšší úrovní zkušeností. Proti jejich robustnosti a síle jsme chtěli postavit právě lehkost a rychlost, kterou tradičně představovala Ála a místy ji podpořila Domča Lávičková, která se z nás vyspala nejdéle .. budiž. Aby ale mohl být rychlý protiútok, musí být především S ČÍM ho zahrát, to znamená, nejprve je potřeba míč získat. Tady jsme opět trochu propadali - v odhadu a hlavně v postavení - téměř bez výjimek, i když Barča byla většinou na doskoku spolehlivá. Hlavní naše zbraň v postupném útoku byla Míša, občas ji napodobily nájezdem Domča Funková a Dorka. naopak pro 2000 bylo v obraně Prostějova přece jen příliš plno a ojedinělé pokusy končily obyčejně nárazem do zdi. Tady se musíme dostat ke střelbě zvenku / viz dvojice Lucka a Linda v zápase žen v sobotu večer /. Střelba ovšem nemá jen svou technickou stránku, ale svoji úlohu hraje i taktika, čili KDY vystřelit a KDY NE . Tohle se pokusíme dostat do povědomí menších hráček / Markéta, Darina, Růža /. Oba zápasy byly vyrovnané a naše vedení dosáhlo maximálně deseti bodů. Stejně jako v zápase s Havl.Brodem jsme tenhle náskok dokázali v neuvěřitelně krátké době zase promarnit, takže jsme sklouzávali s vršku jako člověk, šplhající po zledovatělé stráni a škrábali se pak opět nahoru. Zlepšit se musíme hlavně v obraně - najít řešení clon, zkvalitnit zastavování hráček po střelbě, být kontaktnější - pokud navršíme zisky, půjde nám i to běhání snadněji OSK Olomouc - OP Prostějov 73:70 / 16:19, 41:34, 54:52 / Kroutilová 20- 1*3, 11/5, Navrátilová 16- 3/2, Dohnalová 10 - 4/2, Funková 9 - 2/1, Burešová 7 - 4/1, Slivečková 4 -2/2, Lávičková 4, Ševčíková 2 - 2/0 , Tylichová 0 -2/0 OSK Olomouc - OP Prostějov 65:56 / 15:14, 30:32, 47:43 / Kroutilová 17- 7/3, Dohnalová 15 - 8/3, Navrátilová 9- 4/1, Burešová 9 - 4/3, Funková 7 - 2/1, Lávičková 4, Slivečková 2, Rašková 2 - 2/0, KDYŽ SE BĚHÁ, JE VŠECHNO SNAZŠÍ .. První dvojutkání proti dosud neporaženému týmu skupiny nám vyšlo nad očekávání, hlavně v prvním poločase. Trénink protiútoků z minulého víkendu jsme zužitkovali na maximum - pokud jsme měli dobré doskakování, dokázali jsme zakládat protiútoky s velkou úspěšnosti. V obraně jsme udělali za poslední dobu pokrok v tom, že jsme se vyhnuli zbytečným faulům rukama a dokázali jsme dostávat hráčky domácích do těžkých úhlů při zakončování. Po první prohrané čtvrtině jsme dokázali rozběhat uragán protiútoků v závěru druhé čtvrtky a šňůrou 19:1 získali třináctibodové vedení na konci poločasu. Jedinou slabinou, kterou jsme ale ani po přestávce neodstranili, bylo špatné odstavování hráček soupeře po střelbě, příliš máme pod kůží začátečnický pohyb po střelbě soupeře pod koš. V prvním poločase to ještě byly chyby spíš ojedinělé, po přestávce se ale při nastupující únavě začala tato chyba ukazovat čím dál víc. V poslední čtvrtině už šlo o tom udržet relativně pohodlný dvacetibodový náskok. Tady se nejvíc ukázalo, jak nám chybí zkušenosti - nedokázali jsme zpomalit, udržet míč a začali nebezpečně "tvořit ". Nakonec i s pomocí oddechových časů jsme přece jen nedovolili soupeřkám vyrovnat. Výborné utkání hrála Barča, v obraně byly skvělé Domča, Ála i Dorka, Alča navíc startovala do protiútoků jako lipnická střela. Víc pestrosti ve hře by mohla ukázat Klára, větší pozornost v obraně hlavně po střelbě, by prospěla Domče L. Darina určitě časem pozná rozdíl mezi minibasketbalem a žákovským basketbalem, kdy musím umět změnit tempo hry, když to situace vyžaduje. Loko Krnov - OSK Olomouc 57:68 / 25:20, 32:45, 44:62 / Dohnalová 29 - 19/13, Kroutilová 20-9/4, Navrátilová 7- 10/1, Burešová 5 - 2/1, Ševčíková 2, Tylichová 2 -2/0, Funková 2, DOMÁCÍ ODVETA S KRNOVEM - OBRANA DOBYTÉHO ZISKU Nedělní zápas byl úplně jiný - dospělejší. Jednak paradoxně pomalejším tempem hry, jednak malým náskokem, který jsme si udržovali a hlavně tím, že najednou jsme v hlavách měli přechozí vítězství a vědomí, že bychom měli/mohli zopakovat náš včerejší úspěch. Pryč byla bezstarostnost těch, co nemají co ztratit a poznali jsme úděl těch, kdo musejí vyhrávat, protože se to od nich čeká a nakonec i oni sami to od sebe očekávají. Všechny tyhle okolnosti vedly k asymetrii v podílu na zápase - nejmladší hráčky dostaly poměrně málo času, dokonce se poprvé stalo, že nenastoupily všechny do zápasu. To je fakt, který nikoho netěší, ale se kterým musíme občas žít, protože nejde vždycky hrát jen pro pocit a radost - občas je potřeba prostě vyhrát a tomu podřídit všechno. V příštích zápasech se však situace opět změní. Basketbalově to byly spíš šachy na úrovni ligy dorostu, na které přece jen nejsme ještě zvyklí, občas jsme pro samé obrazce, které jsme měli před očima, zapomínali na to hlavní v útoku a to je pohyb bez míče. Jakmile jsme ale čekali až to spasí Barča, nevedlo to k dobrým koncům. Naštěstí se vždycky někdo probudil, obranou soupeřek proběhl a uvolnil tak prostor pro nájezd nebo naběhnutí. V obraně jsme vlastně řešili jen dvě situace - hru 1-1 technicky a basketbalově vyspělé dvojice krnovských hráček / 4 a 11 / a pak odraz míče a správné postavení v situaci po střelbě. Tam nám to stále skřípe, ale nemusíme propadat depresi - tohle je téma často i pro mnohem zkušenější hráčky. Uvedená asymetrie se pak projevila i na bodovém podílu jednotlivých hráček - dominantní dvojice Barča + Míša dala 2/3 bodů - tady se budeme snažit vrátit se k rozdělení bodů jak bylo dříve - ovšem to taky chce, aby hráčky z dvojtaktu prostě proměnily ... Vítězství je ale zasloužené a taky důležité, protože se zřejmě nikomu ze soupeřů nepodaří zaskočit nejlepší tým skupiny hned dvakrát. OSK Olomouc - Loko Krnov 76:70 / 23:18, 41:42, 62:56 / Dohnalová 34 - 4/4, Kroutilová 22-4/4, Funková 6 - 2/0, Burešová 6, Navrátilová 3-2/1, Tylichová 2, Rašková 2, Slivečková 1 -2/1, V OSTRAVĚ TRÉNINK PROTIÚTOKŮ Zápasy OP nejsou zatím příliš vyrovnané a proto - při veškerém respektu k soupeřkám - je použijeme hlavně jako další, chybějící tréninkovou jednotku. V neděli v Ostravě jsme jednak mohli vidět závěr dosti kvalitního utkání ligy ml. žákyň - Ostrava vs. Havířov a pak jsme nastoupili proti rezervnímu týmu domácích s cílem : zlepšit obranu, urychlit a zároveň zkvalitnit rychlý protiútok. Šlo nám to někdy lépe, někdy hůře - musíme se naučit rychleji se rozhodovat a taky odvážit se a umět přihrát na větší vzdálenost v pohybu. Občas se nějaký ten protiútok zrodil, občas jsme ale zpomalili natolik, že se obránci stihli vrátit. V postupném útoku se toho moc nedělo, domácí ale mohly být vzorem pro lepší pohyb bez míče, než jsme měli my. SBŠ Ostrava C - OSK Olomouc 35:74 / 10:17, 16:33, 23:51 / Dohnalová 14, Navrátilová 10 - 1/0, Ševčíková 10 - 1/0, Rašková 10 -1/0, Tylichová 7 -2/1, Nesvadbová 6, Erbenová 6, Burešová 5 - 3/1, Lávičková 4, Funková 2 -2/0, Kožušková 0, Mejtská 0 SBŠ Ostrava C - OSK Olomouc 19:84 / 7:16, 7:36, 11:62 / Dohnalová 14 - 5/2, Funková 12, Rašková 11 -4/3, Ševčíková 9 -2/1, Tylichová 8 - 4/0, Navrátilová 6 -6/0, Erbenová 5 -2/1, Burešová 4, Mejtská 4, Nesvadbová 4, Lávičková 4 -2/0, Kožušková 2 DLOUHÁ CESTA DO PRAHY aneb - MAKI, TOHLE JEŠTĚ NENÍ PRAŽSKÝ HRAD ! Cestování bude čím dál víc k našemu basketbalovému životu patřit a tak si musíme zvykat. Tenhle víkend stál dost sil, jak se nakonec ukázalo v poslední nedělní čtvrtině, jenže my jsme ty síly částečně ztratili mezi desátou a půlnocí na ubytovně :-). Ale i tohle jsou zájezdy, zábava je důležitá pro udržení dobré nálady, jen nesmí být na úkor odpočinku. O sobotním utkání nemá smysl se rozepisovat, nemělo ani charakter tréninku. Nešlo o to, že soupeřky - snad až na jednu - byly začátečnice, ale spíš o to, že se jich sešlo šest, pak sice ještě asi dvě přibyly, ale na kvalitu či spíš nekvalitu hry to vliv nemělo. K tomu chlapci u stolku, jejichž úkolem bylo, aby se zápas skončil do hodiny - přetáhli jen o deset minut. Takže největší starostí bylo uhlídat čas a pak taky protočit všech deset hráček, aby se aspoň pohybem zahřály. Mírně jsme zlepšili starty do rychlého protiútoku, někdy ještě vyběhneme s velkým rizikem brzy, ale lépe tohle než loudání se dopředu. Nedělní zápas přinesl pak i basketbal. Nejprve jsme dominovali my, především pohybem bez míče, starty do protiútoku / jen ty přihrávky !! / a i přirozeným zakončením bez kudrlinek / Barča /. Soupeřky se probouzely pomaleji, zdálo se, že budeme mít zápas v poklidu ve vlastní moci. Pak ale bolestivé zranění vyřadilo ze hry Míšu, fauly brzdily Kláru a Dorku a začala se projevovat i únava / Barča, Alwa i Domča /. Domácí děvčata se chopila šance a hlavně kombinacemi ve vnitřním prostoru stahovala bod po bodu, lépe řečeno koš za košem. Poslední čtvrtinu jsme nakonec prohráli 9:20 ! , když z pomyslné hrobníkovy lopaty nás vytáhla Markéta / mimochodem zatím její nejlepší výkon / krkolomným nájezdem. Závěrečná šestkovaná už mohla změnit jen skóre. Určitě jsme zlepšili přechod do protiútoku - podle školního známkování ze čtyřky na dvě plus - a také pohyb bez míče ze slabé strany / tady nás brzdí častá provozní slepota přihrávajících /. Na obraně je potřeba ještě víc dělat, popravdě řečeno, na kluzké podlaze haly v Jenči bylo nejlepším řešením nedělat nic, protože časté ztráty rovnováhy končily zhusta fauly - tedy našimi fauly, pocházejícími z naivní snahy kombinované s nemotorností. Velkým kladem víkendu bylo zapojení všech hráček do statistiky. Mimo naše zápasy jsme se zašli ještě podívat na ŽBL - zápas VŠE - Strakonice sice nebyl oslnivým basketbalovým divadlem, ale bojovnost jsme viděli a odnášíme si také podpisy minulých, současných i některých budoucích hvězd. Snad jsme tedy byli s naším zájezdem do Prahy spokojeni, i když Markéta si ten Pražský hrad nakonec nevyfotila - tak příště ! BA Sparta - OSK Olomouc 25:80 / 5:17, 11:41, 15:65 / Navrátilová 13 - 3/1, Kroutilová 12, Dohnalová 10 - 1/0, Ševčíková 10, Funková 10, Burešová 10, Rašková 5 - 4/1, Tylichová 4, Slivečková 4, Lávičková 2 USK Praha - OSK Olomouc 62:67 / 8:24, 27:40, 42:58 / Dohnalová 18 - 10/6, Rašková 14 -5/2, Burešová 11 -7/5, Funková 5 - 1/1, Navrátilová 5 - 5/1, Slivečková 4 - 2/0, Tylichová 4, Ševčíková 2, Lávičková 2, Kroutilová 2 - 2/2 DVAKRÁT V ROŽNOVĚ - BOJUJEME S FYZIKOU Pokud si někdo myslí, že v nadpisu chybí "č" - tedy ve slově FYZIKA - není to pravda. Náš hlavní nepřítel - dvojtakt - zůstal, navíc jsme měli opravdu velké problémy s použitím zákonu o dopadu a odrazu. Tím se stalo, že naše úspěšnost při střelbě zpod koše byla tak zhruba 15%. Byly k vidění i úplně nečekané situace - například přehodit koš z půl metru o metry dva. Začátek prvního zápasu už zmíněné problémy signalizoval - za prvních osm minut jsme dali snad jen tři koše ze hry / zbytek z trestných hodů /. Chyběly i snadné koše z rychlých protiútoků, které se nám nedařilo dobře zakládat, především jsme pozdě reagovali na situaci, že někdo míč doskočil. Střelecké trápení přetrvávalo po oba zápasy, nebýt toho, nebyl náš výkon zase zdaleka špatný. Občas se dokonce podařilo přesvědčit někoho z menších hráček, aby z větší vzdálenosti vystřelil / Růža, Domča, Alča /. Tady výjimku představovala Markéta, která ukázala i dobrou úspěšnost / jen kdyby ta obrana byla lepší !! /. Dobrou odolnost prokázaly hráčky ve vnitřním prostoru / Barča, ale především Domča Láv. Klára v prvním utkání spolehlivě doskakovala. Všech deset hráček si dobře zaběhalo, věřme že lepší obrany se ještě dočkáme - přece jen téměř 40 bodů od sobotního soupeře bylo docela dost. Rožnov p.R. - OSK Olomouc 37:82 / 10:20, 20:38, 32:62 / Kroutilová 14 - 4/4, Dohnalová 14 - 2/0, Navrátilová 12 - 7/4, Rašková 11 - 2/1, Lávičková 8 - 2/2, Funková 6 - 4/2, Burešová 4, Slivečková 2, Tylichová 2 - 4/0, Poulíčková 2 - 2/0 Rožnov p.R. - OSK Olomouc 38:75 / 9:22, 17:34, 33:52 / Kroutilová 17 - 10/5, Rašková 16 - 3/2, Dohnalová 15 - 7/3, Navrátilová 12 - 2/2, Poulíčková 7 - 2/1, Lávičková 6, Funková 3 - 2/1, Burešová 2 - 4/2, Slivečková 2 - 2/0, Tylichová 2 - 4/2, VÝHRA V LIPNÍKU aneb ALWO, MÁME TO ZA SEBOU :-) V Lipníku jsme našli tradičně přátelské a pohostinné prostředí, navíc obohacené a velké množství fanoušků, kteří se přišli podívat na to, jak budeme bojovat proti týmu z Havlíčkova Brodu. Soupeř přivezl družstvo, které stálo a padalo s výkonem klíčové hráčky / č 10 - 41 bodů !! /. Naštěstí my jsem dokázali rozložit body a výkon mezi více hráček, i když ještě větší zapojení celého družstva bychom taky uvítali. Zápas probíhal ve vlnách, kdy jsme vybojovali vedení - dvakrát o deset a dokonce i o čtrnáct bodů - a vzápětí o ně zase přišli zbytečnými zbrklostmi nebo chybami. Mnohem více se líbila Domča na rozehrávce, i když ani ona nedokázala vždycky zchladit hlavu, když to bylo potřeba. Útočný drive prokazovala Alča, která ze sebe dostala ten zbytečný stress z domácího zápasu, jen kdyby zapojila i svoji levou ruku ! Barča byla dobře bráněná a pro často chaotický pohyb někdy neviditelná pro spoluhráčky, svoje si ovšem ubránila a doskočila. Svoji zkušenost uplatnila Míša, Doris ukázala, že jí domácí prostředí svědčí, několik nebojácných průniků si připsala k dobru. Výkon mladších "nul " Dariny a Růži byl rozpačitý - nechce se mi věřit, že by rozdíl jednoho roku musel být tak znát. Občas dobrý zisk / Darina / nebo nájezd / Růža /, ale nedůraznost v přihrávkách byla až příliš citelná. OSK Olomouc - TJ Jiskra Havlíčkův Brod 78:67 / 25:18, 42:36, 61:55 / Kroutilová 18 - 10/6, Navrátilová 14 - 6/2, Funková 10 - 6/2, Burešová 10 - 2/0, Slivečková 9 - 3/1, Dohnalová 7-8/5, Ševčíková 6 - 1/0, Tylichová 4 NEBYLO TO ŠPATNÉ, ALE .. PÁR VĚCÍ JEŠTĚ CHYBÍ Domácími zápasy začala žákovská liga, pro nás tedy divize B. O domácím prostředí se moc nedá mluvit, protože na hale SŠP netrénujeme, ale s tím se budeme muset vypořádat. Začněme pochvalami - všechny hráčky dorazily, žádná oslava nebo podobně, ne všechny sice včas, ale v neděli to většinou napravily. Ano, od těchhle maličkostí / včetně rozcvičky / se odvíjí výsledky, úspěchy a tím i spokojenost všech. Zvykáme si rychle, i když pro některé je těch změn hodně. Jičín se ukázal jako tým, který je vyspělejší než my - minimálně o jednu kapitolu v učivu před námi. Přesto nechybělo mnoho, abychom ho porazili, stále se však potýkáme s horšími návyky z dřívějška / dvojtakt - náš nepřítel :-) /. Nicméně podali jsme určitě lepší výkon než v Pardubicích a to nás může těšit. Zápas jsme začali dobře, hlavně Barče se dařilo uplatňovat svoji výškovou převahu a dohrávat většinou správně akce 1-1. Zdatně jí pomáhala Alča, trochu zbytečně zpátky se držela dvojice nejstarších - Míša a Domča. Od konce druhé čtvrtky už to byl boj o každý koš. Občas jsme podlehli dojmu, že hrajeme minikategorii a odvážně se vydali do lesa soupeřovy obrany, jenže hodně těch pokusů skončilo voláním o pomoc, která bohužel neměla jak přijít. Sem-tam jsme i vystřelili z větší vzdálenosti na koš / Růža /, v téhle činnosti však byly soupeřky zřetelně nad námi. jakmile sevřely Barču v obranné trojici pod košem, moc nám toho ke hře nezbývalo. Šikovná rychlá, byť extrémně jednoruká rozehrávačka soupeře nás školila v nájezdech 1-1, obránci jedna za druhou jí skákaly na finty jako kapr na těsto, Alča si vedla ještě ze všech nejlépe, i když také ne bez chyb. Bylo to těžké utkání, obstáli jsme tak na dvě minus, ale nemusíme být přehnaně smutní - zápasů těsně vyhraných či prohraných bude ještě spousta - určitě i pro nás, takže se těšme na ně. OSK Olomouc - BSK Jičín 63:65 / 29:17, 35:34, 50:49 / Dohnalová 24-9/2, Navrátilová 13-6/1, Kroutilová 12-6/4, Slivečková 8, Burešová 4, Tylichová 2 Nedělní zápas byl jiný - tým Pardubic byl přece jen méně zkušený a mladší než Jičín, takže vyrovnaný byl jen začátek a místy - po prostřídání druhá čtvrtina. Svoje první body zaznamenaly i hráčky, které v sobotu hrály méně. Poslední čtvrtina už zastihla hosty ve zřetelné únavě, takže jsme už jen běhali do rychlých protiútoků. Vítězství určitě udělalo radost a bude jen dobře, když správné návyky upevníme a na chyby si dáme příště lepší pozor. OSK Olomouc - Studánka Pardubice B 97:29 / 25:7, 43:19, 63:27 / Kroutilová 26-11/6, Dohnalová 21-11/3, Tylichová 16-2/2, Slivečková 7-2/1, Funková 6-1/0, Erbenová 6-2/0, Navrátilová 5-4/3, Lávičková 5-4/3, Burešová 4-4/2, Mejtská 2-1/0 PŘEDPREMIÉRA V PARDUBICÍCH ANEB ZPÁTKY DO ŠKOLY / TÉ BASKETBALOVÉ / Čas na přípravu se zkrátil tím, že už 15.9. startuje žákovská divize, tím bohužel vypadl plánovaný turnaj v Kyjově a zbyly jen dva přátelské zápasy s pardubickými děvčaty. Bilance 1-1 není úplně špatná, trochu na závadu bylo, že jsme se nedočkali nějakých vyrovnaných utkání, protože proti B týmu domácích jsme byli jasně lepší, na A-tým jsme zase zřetelně nestačili. Přesto se něco ukázalo. Především to, že zaostáváme v základních basketbalových dovednostech / byť na tom nejsme tak špatně jako paralelně s námi hrající tým 2000 / - tedy v driblinku, přihrávkách, v uvolnění bez míče a ve střelbě a to i z té úplně nejkratší vzdálenosti. To, že se teprve učíme basketbalovou látku ze 2. stupně - jako kam se postavit, kam přihrát, kam běžet - to je v pořádku. Ale dohnat musíme co nejrychleji především zameškané učivo stupně prvního - to jsou hlavně ty jednoduché činnosti s míčem. K tomu by měly sloužit individuální tréninky / úterý / které jsou otevřené pro kohokoli. Konec konců basketbal se hraje míčem a komu dělá ovládání míče potíže, může být kdovíjaký atlet a bojovník, ale neuspěje. / samozřejmě, že ani líný a pomalý kouzelník s míčem /. Nejen nedostatky ale byly k vidění. Občas jsme / tedy hlavně v prvním zápase / vyběhli dopředu a dokonce dokázali dát správnou dlouhou přihrávku, docela ddoe jsme se posouvali v obraně, mnohem méně jsme mixovali míčem naprázdno a snažili se i po přihrávce se pohybovat. Pořád ale ještě se nejsme schopni vzdálit od míče dostatečně daleko, naopak nás stále svou gravitací přitahuje / bohužel často víc hráček najednou / a tím si nevytváříme dostatečný prostor pro hru 1-1. Druhý zápas jsme pod vlivem česnekové polévky a smaženého sýra a hranolků začali ve stavu ospalosti / svoje hrála i únava / a odpočatému týmu žákovské ligy Pardubic jsme dokázali jakž takž vzdorovat jen do přestávky / -15 bodů /. Pak už to byl jen boj vůle - úplně jsme se nezhroutili, ale větší odpor už samozřejmě nekladli. Ještě že Růža zlomila tu čtyřicetibodovou hranici :-). Ale relativní spokojenost převažovala, když budeme v doučování pilní, zase se někam posuneme. Zápisy chybějí, takže jen výsledky : Studánka Pardubice B - OSK 34:78 Studánka Pardubice A - OSK 90:42 NA VÝCHOD OD RÁJE Titulek je provizorní - jednak je vypůjčený od pana Steinbecka a jednak si nejsem jistý, jak přesně vyjádřit to, co se děje a bude dít s týmem, který je starý a přece nový, s týmem, který může mít potenciál, se kterým se bude hezky trénovat, ale který možná bude muset překonat lecjaké těžkosti. Abych jen nepsal v hádankách - je to tým starších minižákyň, který málem jako krajský výběr startoval v loňské sezóně pod hlavičkou SK UP Olomouc. Nebude to úplně přesná kopie, ale 90% z tohoto družstva se sejde znovu, tentokrát v barvách OSK Olomouc. Tým bude složen ze tří " pramenů " - základ budou tvořit děvčata ročníku 1999, k nim se přidají tak jako vloni mladší spoluhráčky ročníku 2000 z obou budoucích týmů, tedy MINI-A a MINI-X . Pro soutěž žákyň U15 ho pak doplní ještě dvě starší hráčky. Čeká nás náročný rok, především kvůli dojíždění a také s ohledem na to, že větší část hráček bude hrát ve dvou týmech. Sladit tréninky, zvládnout přechody mezi míčem 5 a 6, zvládnout nová pravidla i sžít se v novém kolektivu - to všechno dá práci. Po úvodních týdnech jsem ale optimista.